Bylo to o fous...Mladší žačky doma se Šumperkem nezaváhaly

V prvním utkání holky nastoupily od začátku a soupeřky v podstatě vysvobodila až poločasová přestávka. V G2 naopak pod dojmem jasné výhry v předešlém zápase začaly laxně, nesoustředěně a bez týmového tlaku v obraně a hráčky si proto musely vyslechnout kritiku trenéra. V poločase dostaly úkol napravit si reputaci a vyhrát alespoň o 40 bodů, pokud nechtěly v pondělí jenom běhat. Splnily to na fous. V pořádku, budou běhat o něco méně…

Oblastní přebor mladších žaček Stř.Moravy

SK UP Olomouc – TJ Šumperk           88 : 38 (31:8,17:6,10:12,30:12)

Body: Lachnitová 22 – TH 3/2, Vaniaková 16-2/0, Švecová 13-4/3, Janoutová 10, Mačáková 8, Tomášková K. 7-2/1, Tomášková A. 5-2/1, Válková 3-4/1, Šálková 2-2/0, Škrabišová 2, Vildová.

TH 19/8 = 42%. Trojky: 0. F- 19.

SK UP Olomouc – TJ Šumperk           76 : 36 (15:12,20:6,16:8,25:10)

Body: Lachnitová 22, Tomášková A. 14, Švecová 10, Janoutová 9 – TH 4/1, Vildová 8-2/2, Šálková 6, Mačáková 4-2/0, Válková 3-2/1, Vaniaková 0-2/0, Tomášková K., Škrabišová.

TH 12/4 = 33%. Trojky: 0. F- 17. 

Na jejich obranu je nutno říct, že i lepším  týmům dělá potíž, když nemají hlavní rozehrávačku a také to, že jsme ve větší míře zapojovali minižačky Vildovou a Škrabišovou, větší úseky dostávali „nováčci“, uzdravení marodi a „2.vlna“, tedy Mači, Brbla, Áda, Replay  a záměrně jsme nechávali stranou Lanču.

Pozitivní v obou utkáních bylo rozdělení bodů a vůbec počet zakončení jednotlivých hráček, což týmu v dalších utkáních může významně prospět. Naopak špatné byly výkyvy ve výkonnosti mezi dvěma utkáními, tedy nejenom body. Velice pěkných 16 bodů konečně uzdravené Tery Vaniakové následovala nejen potupná 0 v G2, ale hlavně propad v obraně. Podobně Linda prožívající nelehké chvilky při léčbě z minižačkovského basketu nedosáhla v G1 ani na ušmudlaný bodík, aby pak dala solidních 8, avšak pořád si plete aktivní agresivní pojetí s pasivním ustupováním do nikam. Samostatnou kapitolou jsou stále základní hráčky Anička Tomášková a Lucka Šálková.

Aniččiných 12-16b. pro ni být musí běžná záležitost v každém utkání, ale k tomu 5-6 zisků, stejný počet asistencí a faulů na sebe. Má na to být komplexní hráčka. Tedy ne, že by měla mít komplexy .-) Bodový přínos Šaly byl tentokrát minimální, pokud však měla 10-12 doskoků a rozehrála je hned do rychlého protiútoku, pak v pořádku. Tím si však nejsem jistý. 2TH v G1 a dokonce žádný TH v G2 znamenají, že buďto se Lucka obranou Šumperka prosmýkávala jako lasička a nikdo se jí nestačil ani dotknout, nebo bude chyba někde jinde.

Střelba 1 proti 4 jako zakončení protiútoku je v basketu strašná frajeřina samozřejmě mimo „slam dunku“ přes hráče J, ale to jsme mimo ženský basket. Kdysi jsem byl na vlastní oči svědkem na ME ve Francii, jak toto provedli  Bartoň a Welsch v několika RP Řekům a jejich zazobaní rejdaři jako doprovod týmu na lavičce překusovali doutníky, co jim to ti mladí kluci dělají. Na místní úrovni takto v UP blahé paměti „kropili“ Jirka „Hořis“ a „starý“ Petr Kulich, jenže i to byla trochu jiná úroveň, než když podobně RP zakončuje Replay, Mači, Brbla, někdy se zblázní i Lanča. i další. Problém není v tom, že by holky neměly střílet. NAOPAK ! Ať to „smaží“ , ale se zajištěnou podporou útočného doskoku. Jenže nám se do něj nechce…

Co nám zde schází je přímočařejší vnikání do volných prostorů i za cenu faulů. Když odmyslíme Lanču a nárazově Markétu, tak ta, které jsme ještě na začátku sezóny nejvíce vyčítali bolestínství, je prakticky jediná, která se cpe do koše, chodí  neohroženě do největší mely, získává důležité doskoky a F+ (bravo, Kájo!), zatímco hráčky, které by sílu a tělesné dispozice mohly rozdávat, pěkně v suchu z dálky pozorují, jak v bedně 1 bojuje proti 4. Jsme tým, že…

Pochvala jde Lucce Mačákové, která se objevila jako jedna posledních „volných“ ´95´ v Olomouci (děkujeme tetě do Kostelce i babičce na Zeyerku). Vydržela kritický půlrok začátečnice, udělala velký pokrok v pohybu po hřišti a kondičně je již naprosto srovnatelná i s lepšími hráčkami. Dobré bylo, že přes neustálou kritiku nízké úrovně kondice našeho týmu – a na tom si trváme – to byly právě návraty do obrany a protiútoky po ztrátách míče, co ve 2.půlce G2 soupeřky definitivně zlomilo. 

Poděkování za výborný stolek s Romanou L., pak Marťou S., Ondrou Č. a hlavně Katkou Š. na zápise, které roste doma velká konkurence v podobě Komára / Klíštěte, a v neposlední řadě Katce M. za kolegiální výpomoc a zvládnutí koučinku v G2.