Mladší mini na zkušené v Kroměříži

 
V sobotu 27. 9. 2008 naše mladší minižačky vyrazily do Kroměříže za podstatně silnějšími soupeřkami. Sestava byla pro přátelské utkání velmi skromná, ale děvčata měla o to více chutí do hry. Místní hráčky, pod vedením pana Kusaly, nás dlouhodobě přehrávají a ani sobotní klání nebylo výjimkou. Ale právě bojem s kvalitními soupeřkami může růst naše výkonnost.

Celkem jsme odehráli sedm desetiminutových úseků, což bylo na naši devítku až až. Navíc si Kikina Štursová v první čtvrtnině obnovila drobné zranění kotníku a do dalších čtvrtin ani nezasáhla. Osmička statečných pak odolávala rychlým protiútokům Kroměříže.

Z našeho týmu byly pořadatelem vyhodnoceny Kačka Čermáková a Jiřka Hříbalová, jako nejužitečnější hráčky našeho družstva. Kačka se pokoušela o důsledné bránění, dobře nacházela svoji hráčku v obraně a pokud udržela své postavení mezi útočící hráčkou a vlastním košem, pak splnila trenérovy úkoly na jedničku. V útoku jí stále chybí přehled a její přihrávky často spoluhráčku nenašly. Jiřka byla velkou bojovnicí. Také plnila obranné pokyny a jako jedna z mála znamenala nebezpečí pro soupeřův koš. Bohužel, zvláště v začátku utkání, neproměnila řadu samostatných nájezdů. Jejích 8 bodů (z toho 2 proměněné šestky) tak mohlo být povýšeno minimálně na dvojnásobek. Řadou střeleckých pokusů se blýskla i Diana Ritterová, bohužel ani ona však příliš úspěšná nebyla - 6 bodů je na hráčku jejích možností prozatím málo. V obraně byla dobrou oporou a získala řadu míčů. Chybí ji však rychlé rozhodnutí a přesná přihrávka pro založení protiútoku. Nezměrnou bojovnicí byla Aďa Horká neúnavně zásobovala spoluhráčky dlouhými přihrávkami do rychlých protiútoků, až sama zapomněla na vlastní driblink. Bránění své hráčky jí dělá hodně problémů a teprve v závěru utkání pochopila svůj význam pro družstvo i v obraně. Léňa Kloboučková nastoupila po týdenní nemoci a na výkonu to bylo znát. Kondičně sice nezaostávala, ale míč ji příliš neposlouchal. Věřím, že se pomalu nachází v obraně a bude právě v této činnosti patřit mezi nejlepší v týmu. Jednou z mála, kterým se příliš nechtělo na hřiště, byla Ivka Maixnerová. Když už tam byla, tak tým na holičkách nenechala. Snažila se bránit a několika individuálními útočnými akcemi soupeřky potrápila. Péťa Poštolková se tentokrát zaměřila na plnění obranných povinností a postupně tuto herní činnost dobře zvládala. Při vyhazování soupeře ze zázemí svou pozici nacházela velmi dobře, ale po zahájení hry na svou hráčku často zapomínala. V útoku má ještě co dohánět. Míč ji příliš neposlouchá. Benjamínek našeho týmu Verunka Štursová sbírá své první basketbalové zkušenosti. Věkem do naší kategorie zdaleka nepatří, ale své nabyté dovednosti jistě v kategorii „mláďátek" zcela jistě prodá.

Závěrem: soupeřky z Kroměříže nás převyšovaly ve všech individuálních herních činnostech, rychlosti i bojovnosti. My jsme se zaměřili na správné zaujímání obranného postoje a jeho udržení po celou dobu soupeřova útoku. Zde máme velké rezervy, na kterých musíme i nadále pracovat. Největší problémy zatím máme s okamžitým návratem do obrany v okamžiku ztracení míče.

Nakonec jsme si ještě spravili náladu návštěvou překrásného historického kroměřížského náměstí.

S. Horák, as. trenérky