Draze zaplacené vítězství

Komentář k zápasu

Věděli jsme, že nás čeká těžké utkání i proti všem pendlům z extraligy. Bez dvou hlavních podkošových, zraněné Murgašové a za lepším mířícím Vařechové, již dávno nepatříme k favoritům, pouze se snažíme uhrát, co dokážeme a soupeř dovolí. V pátek jsme se klasicky pozdravili na „ahoj-jak-se-máš" tréninku včetně Erži, která ještě ukazovala diplom z běhu na lyžích, a Lanči, která naopak již měla na hory sbaleno. Podobně Andy po příjezdu z Brna a holky ze Šumperka, Přerova a Hranic.. Zajímavé bude sledovat výkony tohoto týmu, až se dá dohromady, a začne spolu pořádně pravidelně trénovat.

Bitvu s OSK jsme nakonec vyhráli ve vzduchu, tedy v prostoru, kde se hraje basketbal. Vzali jsme si na doskoku 34 míčů, bohužel 22 jsme jich ztrátami odevzdali. Dokud Kubešová stačila a s ní sporadicky i další spoluhráčky, OSK mělo navrch. Jakmile začala vadnout, přidávala chyby a OSK pak neměl co nabídnout a v poslední čtvrtině zkolaboval.

Na začátku Markétě práci usnadňovala nesoustředěnost bránící Burzové, která jí nechávala hodně volného prostoru. Tak se brání jenom v oblastním přeboru za „staré dámy", ne v lize a výš. Rovněž neobratnost při bránění jinak pomalé Vítkové a snadné koše Ivy Geschwinderové nás potápěly. Markéta hned v úvodu posadila Prcka 2x na paty a objela ji i s koňským povozem. Pod košem jsme se ukvapeností (Žaitliková) a vlastní zbrklostí (Rousová) těžko prosazovali ať pro koš a/nebo faul. Skóre držela Peťa až do osudného okamžiku.

Kontakt nebyl zezadu, ale byl to slušný tlak z boku za pohybu a osudné popostrčení, bohužel ve výskoku. Nekomentuji rozhodčí, kteří nejenom v tomto případě nestačili dobíhat. Jak mám Peťu rád a ztratili jsme v ní hlavní hráčku, musím opakovaně varovat vlastní hráčky před naivitou a dětským pojetím hry. Ať už hrajete či sledujete fotbal, hokej, všude, kde se přímo utkávají soupeři, si v první řadě musíte vybojovat prostor, pak se teprve hraje míč či puk. V tomto konkrétním případě měla Petra okamžitě jít křížem před Markétu nebo se do ní natlačit a zároveň si výrazně lokty vymezit prostor. Pokud si samy nesjednáte pořádek, nehledejte u někoho spravedlnost.

2.Q. z naší strany byla vrcholem neumu, nesehranosti i otřesení ze ztráty hlavního tahouna viz podtitulek. Naštěstí zvýšeným tlakem a aktivitou především Andy Andělové a pár bodíkům Nany Rousové jsme hrozivých -18 stáhli na -10 a zachovali naději. V konečném důsledku přímý minisouboj Vítková - Rousová rozhodoval utkání, jelikož v první půli dosáhly obě 10b., zatímco ve druhé Nany skórovala 15b. proti žádnému extraligové posily z Hranic. Anička konečně po delší době něco zahrála, jak by asi měla, přesto je to z mého pohledu 30% jejího možného výkonu. Bude-li ochotná pracovat a poslouchat, může se k němu dostat. V tomto případě brala správně zakončení na sebe v situaci vysokého křídla proti malé méně pohyblivé pivotce.

Ve 3.Q se probudila Lanča a sympatické bylo, že se dařila distribuce bodů. Něco Erži, Monča 2 koši vysvětlila Páje, že ji pod košem neubrání, a i chvíle na konci této periody stačila Tomášovi, aby zakončila a mohlo se začínat od znovu.

Poslední Q. byla již představením jednoho týmu. OSK ztratil tempo i víru a přestal hrát. Nany vodila Katku Vítkovou jak medvěda po pouti a jakmile odpadla Kubešová, Andy začala odebírat míče už při vyhození a sypat soupeřkám do koše. 23:8 v této Q. mírnila svými jedinými 2 koši další pendlující Krátká.

Holkám velice děkuji, že se nevzdávají, bojují i v nepříznivé situaci dál a s torzem týmu stále konkurují těm nejlepším v lize.

Validita: Lachnit 20, Rous 19, Boďo 12, Zemková 8, Anděl 5, Burz, Husi, TomášA 2, Žaitl 0.

Nejlepší hráčky: vedle sebe dávám Rousovou, Andělovou, Lachnitovou a Boďovou