Nejmladší mini se porvaly o výhry

SK UP Olomouc - TJ OP Prostějov  53 : 41 a 66 : 21

Nejvíce bodů: Kája 19 a 27, Jiřinka 12 a 6, Kika 8 a 15, Marťa 4 a 7, Dia 6 a 5.

Slzy bolesti, modřiny, škrábance na těle i na duši a v očích odhodlání  „soupeřkám to osladit" - tak odcházela naše děvčata po posledním oddechovém čase prvního utkání na palubovku. A bylo to znát ...

  V prvním utkání se naše sovičky velmi těžko prosazovaly proti neurčité obraně soupeřek - zóna to sice nebyla, ale hrát proti pěti odhodlaným Prostějovankám, stojícím ve vlastním vymezeném území a bránícím vlastní tvrz za každou cenu, bylo těžkým oříškem i pro naše hlavní opory Káju a Kiku. Soupeřky někdy až velmi snadno přehrávaly naše pokusy o celoplošnou osobní obranu, úspěšně zakončovaly a střeleckou technikou nás místy i trošku předčily. Bohužel v obranné fázi přistupovaly k utkání v souladu s pravidly jiné kolektivní brankové hry. Našim děvčatům trvalo více než 25 minut se adaptovat na toto pojetí a přistoupit na nastavená pravidla nefalšovaného ragby. Bez náznaků záludnosti a s maximální snahou plnit zadané obranné úkoly. Tvrdě, ale čistě a především zcela správně předbíhaly sovičky driblující soupeřky, často získávaly míč „pouhým" správným obranným postavením. Předvídání pohybu soupeřek a taktické vychytávání přihrávek potěšily zcela jistě oko trenérky Katky i přítomných rodičů. Na škrábance, modřiny, žduchání i držení odpověděly tou nejlepší zbraní - nasazením a odhodláním. Tradičně dobře jsme se opírali o hru Kiky, Káji, Marti, Dianky a nadále se zlepšující Jiřinky. Za fantastické nasazení však musíme pochválit Kačku (snad již tradičně), ale především Ivku. Ivčo , takhle nějak vypadá basketbal - taktický, se skřípěním zubů, rychlý po všech stránkách, přesný a krásný. Ani ty nejmladší sovičky se však nenechaly zahanbit. Co nezvládaly dovednostmi, to nahradily úsilím. Jen tak dále a za pár let z vás budou pěkně dravé sovy. Děvčatům z Prostějova musíme také poděkovat, že ve vás ty dravce probudily. Více takových soupeřek!