Nemožné ? U tohoto týmu běžná pracovní norma

Tento tým se během sezóny stal dost silný, ale ani on nemá neomezené možnosti. Když šla kapitánka týmu v pátek s kotníkem do sádry a odešla nám tím do konce sezóny další hráčka základní pětky, rozhodně nám nebylo do smíchu. O to víc stoupá hodnota dosažených výsledků v obou utkáních F4.

SK UP Olomouc : ŠBK Sadská                       77:50 (18:15, 23:15, 17:6, 19:14)

Body: Rousová 16 - TH 4/2 (10d.), Husičková 16-7/4 (6F+, 5d.), Murgašová 10 (11d.), Andělová 10-4/2 (6Z+), Lachnitová 9-4/1 (7Z+), Burzová 8 (7F+), Žaitliková 6 (7d.), Skrovná 2, Tomášková A. 0.

TH 29/15 = 51%. Trojky: 0. F- 15.

Double: Murgašová, Rousová (b.,d.). Nejlepší hráčka: Burzová.

SK UP Olomouc : Žďár nad Sázavou             63 :46 ( (18:16, 13:10, 19:9, 13:9)

Body:  Husičková 20 - TH 12/8 (11d.), Rousová 12-2/2 (17d.),  Lachnitová 10 (2) (5d.), Andělová 7 (1) (4Z+),  Murgašová 6 (10d., 8F+), Burzová, Tomášková A. 3-2/1, Žaitliková 2, Skrovná 0-2/0.

TH 32/18 = 56%. Trojky: 3 F- 15.

Double: Husičková, Rousová (b., d.). Nejlepší hráčka: Husičková.

Je až neskutečné, co tyto holky dokázaly. I když to někdo těžce nese a další to nejsou schopni pochopit či připustit, prohrávají se žačkami. Pro nás je to velký nápor a strašně rádi bychom měli běžnou skladbu týmu, kde jádro „starých" doplní pár žaček pro získání zkušeností. Jenže prostě nemáme a tlučeme to, jak se dá. Proto vedle nás je už nyní vítězem DL Žďár, sice „jen" morálně, ale zaslouží respekt, protože jsme jediné 2 týmy, které hrají F4 s převážně, v našem případě prakticky úplně, s mladší věkovou kategorií.

Porazit Sadskou o 27 bodů bylo příjemným zúročením koncentrace a odhodlání holek poprat se o výsledek přes nepříjemnosti, které tým v poslední době provázejí. Podařilo se dosáhnout maximální možné koncentrace a opět VYVÁŽENOSTI, ve které spočívá největší přednost tohoto týmu. 4 hráčky  10b. a víc, k tomu 2x double-double spolu s vysokými ukazateli na doskoku (45 míčů celkem) a 34 zisků. To se těžko poráží. Jiná věc je, že vysokými parametry na pravé straně TZ kompenzujeme velice nízkou úspěšnost střelby a podprůměrné trestné hody, což v krátkodobém plánu změníme málo a může to být problém v posledních utkáních, pokud by mělo dojít na koncovku. Ve středním a dlouhodobém plánu je to otázka tréninkového programu a jeho rozčlenění do etap novým vedením týmu, jelikož teprve od srpna tento tým bude poskládaný a bude moci začít opravdu trénovat spolu a bez všech omezení, která jsou s touto sezónou spojena.

V utkání samotném jsme měli jen dva úseky, které si žádaly korekci, a oba se týkaly správného bránění soupeřovy střelby z dálky. Za poločas jsme dostali 6 trojek po opakujících se situacích, ve 2.poločase už pak ani jedinou. A jelikož jsme ovládli vzdušný prostor, Sadská pak neměla co nabídnout a utkání mohla dohrávat lavečka s Niky i Aničkou T., jejíž odpověď na otázku, proč neskočila na zem pro míč za soupeřkou, zněla velmi zajímavě: „Vždyť bych se s ní srazila..." Velmi dobré byly agresivní Andy a Říza, bezkonkurenční Nany s Dizzy na doskoku, ovšem za průvan, který Sadské dělala v obraně bych tentokrát nejvýše dal Prcka.

Žďár se v neděli ukázal jako kompaktnější, houževnatější než náš sobotní soupeř. Kromě 3.Q, kdy byly naše hráčky ochotnější jít „na morál" a vícekrát vyběhnout dopředu, bylo celé utkání vyrovnané. I když Andy hned svou první střelu z dálky doručila do koše, lámali jsme si zuby na postavené zóně a už ve 3.min. jsme museli vzít speciální time out. Zóna je povolená a i my na ni musíme adekvátně reagovat a věnovat se jí. Škoda, neznám větší trenérskou krátkozrakost vzhledem k výchově a vývoji mladých hráčů pro budoucnost. Z naší strany proto musíme být mnohem agresivnější v obraně a přidat v úsilí na doskoku a ochotě vybíhat do RP.

První dvě Q. byly úplně vyrovnané. Každý náš náskok Žďár vždy dotáhnul. Důvodem toho bylo jak mnohem lepší bránění našich podkošových hráček a okamžitý RP soupeře, tak naše „klasicky" neproměňované TH (2.Q 8/2 ?). Naštěstí za pivotky zabraly hráčky z vnějšku, hlavně Moničino kladivo bušilo nekompromisně (celkem 12TH po faulech na sebe, převážně po doskoku) a Andy s Prckem začaly „stavět zeď „. Opomenout nelze Dizzy, která šla na doraz a získávala doskoky a F+. Jiná věc je, že s její kondicí jít na doraz zase není až takový problém, že Oggy?

Po přestávce jsme zatáhli za páku a šlo se několikrát do přečíslení, což soupeř zastavoval jen za cenu faulů nebo vůbec. Zde velmi pomohla (konečně !) Nany, která si vzala z kabelky pár tabletek léku Psycholínu a  z trucujícího dítěte se přeměnila na pracující basketbalistku a bylo to cítit. Vedle bodů dosáhla 17 doskoků (!!), hranice extratřídy doskakovačů Rodmana, Bendy a spol. Jakmile jsme se dostali ve 33.min na 20b. rozdíl, bylo prakticky dohráno.

Nejsme ještě u konce. Schází nám pořád poslední krok v podobě jednoho nutně vyhraného utkání v příštím dvojkole na hřištích těchto soupeřů. Víc nás určitě nebude, vyléčení dlouhodobě zraněných nehrozí. A protože nám darem nikdo nic nedá, tak boj na dálku s Pardubicemi pokračuje dál a za případný úspěch nebo neúspěch poneseme sami vlastní odpovědnost.

Vedle všeho pozitivního mějme na paměti, že dosavadní výsledky jsou dílem práce, která se s týmem udělala, a musí se v ní pokračovat, a rovněž tvrdou, leč nepříjemnou pravdu, že opravdový basket se hraje až v extralize, a to ještě od umístění pro play-off výš.