Holky děkujem!!!

Komentář k zápasu

Tři královny - tak by mohl znít nadpis dnešního komentáře. Z našeho družstva Gábina Lachnitová, od soupeřek Čermáková a Salačová táhly svá družstva k vytouženému cíli. Nastřílely dohromady 86 bodů, což je víc jak polovina všech bodů za zápas. Lanča sice zvítězila v minisouboji, dala 35 bodů, ale celkově se radovaly hráčky Mostu.

Zda zaslouženě, nebo šťastě asi těžko říct, o postupujícím do extraligy rozhodl jeden jediný zápas. Jeden zápas nás poslal dolů a Most do dívčího basketbalového nebe. Asi je zbytečné polemizovat o spravedlnosti systému kvalifikace, můžeme jen tiše nadávat na dlouhou sezonu a z toho plynoucí zranění klíčových hráček, můžeme spekulovat, proč Karlovy Vary předvedly to, co předvedly, zamýšlet se, proč zrovna Most a ne Prosek. Už nic nezměníme na tom, že o postup se v přímém souboji utkaly dva nejlepší týmy z obou skupin (ano, vím, že skupinu A vyhrál Prosek jakýmsi zázrakem v posledních 2 kolech) a náš soupeř byl tentokrát ten šťastnější.

V samotném zápase se stal přesný opak toho, než jsme očekávali. Taktika byla vletět na soupeřky a převálcovat je od začátku. Stal se pravý opak, soupeřky válcovaly v úvodu nás a brzo vedly o 10 bodů. Náš prapor v tu chvíli držela Lanča svým 10body, po přestávce jí sekundovaly Erža a Dizi, rozehrál se Prcek. Zlepšenou hrou v obraně a rychlým přechodem do útoku jsme dokázali vyrovnat hru a těsně před poločasem zásluhou tří TH Dizi a trojky Lanči i skore.

Obrovský problém nám působily obě podkošové hráčky soupeřek, které sice dohromady vážily asi tak polovinu co jedna naše hráčka, ale byly o hlavu větší a na rozdíl od nás byly schopné plnit pokyny svého trenéra. A hlavně jsme nedokázali ubránit nejlepší hráčku soupeřek - s číslem 12 hrající Čermákovou. Obrovská škoda zraněné Aničky Rousové i nepřítomnosti Andy Andělové, které citelně chyběly. Troufám si říct, že s nimi v sestavě bychom neprohráli.

Po přestávce jsme se dostali do mírného vedení, ale od stavu 52:47, (od 3.minuty) jsme nedokázali zareagovat na agresivní obranu soupeřek a za 7 minut třetí čtvrtiny nám padl pouhý jeden koš.

V závěru zápasu jsme ještě zmobilizovali poslední zbytky sil a nadechli se k mohutnému náporu. Začalo se dařit Monče, naše vysoké se začaly prosazovat pod košem soupeře, do hry se dostaly i holky z lavičky. Holky dřely jako koně, z přemíry snahy ovšem pramenily chyby, a to nakonec rozhodlo. Zbytečných 5 ztrát v útoku bylo příliš na tak zkušeného soupeře. Zvlášť, když Erika odkulhala v cca. 5. minutě ze hřiště, ještě předtím musela dolů i Dizy pro 5 faulů a v závěru i Prcek. Zbylé holky ještě zkusily malý zázrak, ale paní Štěstěna byla tentokrát slepá. Trojkové pokusy Lanči se vytočily z koše, a naopak TH soupeřky po našich taktických faulech se štěstím proměnily.

Jak už jsem napsal v úvodu: nevím zda postoupil lepší, nebo šťastnější, ale co vím, že dnes na hřišti všechny holky nechaly nejen veškeré síly - morální i fyzické, ale především srdce. Krásný kolektivní výkon, podpořený běsnícími fanoušky (tímto děkuji i fandům z Mostu), jediné, co mi trošku nesedělo byly ty slzičky v šatně. Ikdyž zklamání z nepostupu mohlo chvilkově převládnout nad vynikající sezonou, určitě nestojí za to brečet. Holky, to, co jste předváděly v celém letošním roce bylo pro všechny příznivce SK UP obrovským potěšením. A dnešní zápas byl opravdovým vrcholem vynikající sezony.

Je také potřeba poděkovat trenéru Pavelkovi za to, jak dokázal v extrémně krátké době dát družstvo dohromady především po psychické stránce.

A zvláštní poděkování patří i rozhodčím, kteří po celý víkend předváděli naprosto profesionální výkon. Po "představení", které nám přichystali rozhodčí např. ve Žďáru si pánové Kapl a Remenec vysloužili hluboké uznání.

Závěrem: Holky děkujem!!! A přejeme hodně štěstí v příští sezoně, pod novou paní trenérkou, ať už to bude v jakékoliv soutěži! Dík, dík a dík...