Starší minižačky proti OSK s polovičním bodovým ziskem.
SK UP Olomouc - OSK Olomouc 42 : 46 a 56 : 24
Kdo po loňských výhrách očekával opět snadná vítězství i dnes byl jistě vývojem prvního utkání velmi překvapen. Když si však uvědomíme, že v letošní sezóně již nevyužíváme kvality hráček o rok starších (Linda, Týna, Lucka či Iveta - loni ve vzájemných duelech 80%bodů), pak se není čemu divit. Prostě v univerzitní sportovní hale na sebe narazila dvě družstva stejně starých děvčat, která pravidelně poctivě trénují.
V prvním utkání šly soupeřky do těsného vedení hned od prvních minut a přes veškerou snahu jsme nedokázali ani na chvíli skóre v průběhu utkání obrátit v náš prospěch. Neproměňovali jsme ani ty nejvyloženější šance, nedařila se střelba ze střední vzdálenosti a zaostávali jsme i v doskakování. Když k tomu připočteme ještě více než 30 ztracených míčů a hlavně neproměněných 21!!! trestných hodů, pak se není čemu divit. Děvčata zaslouží pochvalu za stálé pokusy o rychlé protiútoky. Možná nás to stálo i pár míčů, které ve snaze o zrychlení hry skončily v zámezí, ale pokud máme hrát rychle dopředu, pak jiné cesty není. Chybami se učíme a myslím, že ve druhém utkání jsme ukázali, kde je naše hlavní síla. Po více než třech týdnech se na palubovce objevily Kikina s Kájou, Anička překonávala týdenní deficit způsobený vleklými bolestmi kolene a nejmladší Adélka hrála na tak velkém hřišti snad poprvé. Pochválit však musím Máju za neúnavné pokusy o dlouhé přihrávky do RP (ale co ty šestky?), Hanku za vynikající přehled, doskakování a zisky míčů, Denisu za aktivní hru v útočné fázi (získala na sebe 5 faulů, bohužel ty šestky...). Ostatní hráčky se příliš neprojevily, přestože jim nelze snahu o přehrátí soupeře upřít .
SK UP Olomouc - OSK Olomouc 56 : 24 (20:5, 12:7, 16:5, 8:7). Body: Klíště 10, Mája 10 (1/0), Terka 10 (1/0), Hanka 6 (7/0), Naty 4 (1/0), Kája 4, Kikina 4, Anička 4, Kika 2, Denisa 2, Áďa a Marťa.
Do druhého utkání nastoupila naše děvčata s velkým odhodláním neprodat svoji kůži lacino. A od prvních okamžiků nenechala nikoho z diváků na pochybách, že jdou za jasným vítězstvím. Dařila se jim obrana, vycházely rychlé protiútoky, zlepšila doskakování a především proměňování tutovek. I kondičně jsme utkání zvládli na výtečnou. Štěstěna nás nepolíbila snad jen při trestných hodech. Tři hráčky se dostaly střelecky přes desítku (Klíšťáku doufám, že už víš, co v tobě dřímá a Terka snad již zahodila obavy z toho, že střelba po doskoku musí být její noční můrou). Mája hrála jednodušeji a na jejím herním projevu to bylo hned znát. Hanka neúnavně sbírala soupeřovy fauly, ale trošku ji zradila střelecká muška. (To nic, příště to bude padat. Věř mi.). Kikina, Marťa i Anička kralovaly při doskakování. Podíl Kiky, Denisy, Káji i Ádi sice nebyl zřejmý, ale bez jejich aktivní přítomnosti na hřišti by celkový výsledek nebyl tak jednoznačný.
Co však neuniklo očím trenérky, trenérovi a ani oku diváků, byl velký počet ztracených míčů. 46!!! (čtete dobře 46) ztrát je číslo skutečně děsivé. Pouze Naty, Terka a Anička snesou v tomto ohledu i ta nejpřísnější měřítka. Věřím, že něco podobného se již nebude opakovat.
S. Horák