Jediný bod rozhodl o prohře hostí na Aritmě

Komentář k zápasu

Tak trochu jako ve zlém snu si připadá vedení našeho klubu po víkendu. Snad nejdražší víkend za posledních 10 let (Áčko hrálo 2x v Praze, Béčko v Pardubicích a Jičíně, dorostenky 2x v Pardubicích) a skore 5(proher) : 1(výhra). Aspoň, že ty dorky vyhrály...

A taky tak trochu jako ve zlém snu si připadaly naše holky v sobotu na palubovce Aritmy. Stará pravda říká, že kdo chce vyhrát na Aritmě, musí být lepší aspoň o 15 bodů. To se našim děvčatům nepodařilo a proto prohrály nejtěsnějším rozdílem jednoho bodu.

Prostě, nevyhrály lepší, ale domácí. Pro nás z toho plyne poučení, že příště musíme makat ještě víc, po celý zápas a hlavně hrát ukázněně a nedat tak rozhodčím zbytečně možnost zápas ovlivnit.

K samotnému zápasu: První čtvrtina byla vyrovnaná, obě družstva se dopouštěla zybtečných chyb, ve druhé čtvrtině jsme si trošku pospali a soupeřky nám utekly na rozdíl 12 bodů, který jsme ale do poločasu snížili na polovinu. Do druhé půle jsme nastoupili s odhodláním zlomit odpor soupeřek, což by se nám snad i podařilo, ale museli bychom hrát asi na jiném místě. Vždy, když jsme se dotáhli na dostřel, zaúřadovala vyšší moc a Aritma odskočila do bezpečného náskoku. Až asi dvě minuty před koncem jsme se konečně ujali vedení, které nám ovšem nebylo shůry dáno.

Tady bych použil citát z webu Aritmy, kterému by se dalo snad i dobře zasmát, kdyby to ovšem nebyla realita: "Máme rádi mančafty, co se do posední vteřiny snaží, i když ví, že na konec stejně prohrají."