Vydařená odveta za neúspěšnou kvalifikaci do žákovské ligy.

SK UP Olomouc  vers. BK Příbor  69 : 47 (19:5, 15:10, 21:20, 14:8)

Body: Linda 30 (TH2/1, 3trojky), Týna 12, Hanka 10, Mája 5 (2/1), Anička 4, Luca 4, Kája 2 (2/0), Monika 2, Kika, Štursi, Terka a Elza.

SK UP Olomouc vers. BK Příbor   50 : 61 (4:13, 15:18, 12:8, 19:22)

Body: Hanka 11 (8/3), Týna 10 (5/2), Elza 8, Kája 6 (2/2), Mája 4, Anička 4, Terka 4 (4/2), Kika 2 (4/0), Luca  0 (2/0), Monika a Štursi.

V obou utkáních jsme postrádali stále se zlepšující Natálku a ve druhém utkání také Lindu. Soupeřky přijely 13. února s kompletním družstvem, účastníkem žákovské ligy, navíc doplněném o tři hráčky ročníku 1995.

V prvním utkání se naše děvčata od prvních minut ujala vedení, které postupně navyšovala až na konečných 23 bodů. Naše hra se opírala o mimořádně kvalitní výkon Lindy. Nejenže úspěšně zakončovala (trojky 8/3 a z pole 18/10), ale především velmi dobře spolupracovala se svými spoluhráčkami. Navíc 6 doskoků, 5 zisků, 5 získaných faulů a pouze 3 ztráty míče - to jsou parametry, za které by se nemusela stydět ani kvalitní extraligová hráčka. Zbývající spoluhráčky však také velmi zdařile doplnily kompletní mozaiku herního výkonu družstva. Nejenže se prosazovaly střelecky (Hanka s Týnou), ale především velmi pěkným kolektivním výkonem potěšily všechny přítomné diváky.

Do druhého utkání jsme vstoupili velmi ustrašeně. Obava z toho, že „bez Lindy to nejde", svazovala ruce i nohy a po první čtvrtce jsme prohrávali o 14 bodů. Od druhé čtvrtiny jsme však začali předvádět hru, která opět musela přítomné diváky těšit. Vynikající nasazení a spolupráce v obraně, krásné a skutečně rychlé protiútoky, úspěšné rozehrávání postupného protiútoku, několik zdařile zakončených kombinací dvojic až trojic a snaha o agresivní hru jedna na jednu (14 získaných faulů při střelbě) soupeřky opět zaskočily. Bohužel výhry jsme se nedočkali. Důvody jsou zcela zjevné, a to především katastrofální množství ztracených míčů (62!!! - to bolí, že?) a velmi slabá úspěšnost ve střelbě trestných hodů (25/9). Jen si vzpomeňme, kolikrát jsme získali míč po střelbě soupeře, vyrazili do rychlého protiútoku a přihráli soupeřkám pod náš koš do ideálních střeleckých pozic. Další příčinou prohry v tomto utkání byla i ta skutečnost, že jsme bez ohledu na výsledek v tomto utkání hráli rovnocenně na všech 11 hráček.       

A jak jsem viděl jednotlivé hráčky? Týna - agresivní v útoku, s přehledem v obraně, ale zásadní rezerva při zakládání RP (celkem 21 nevynucených ztrát), Luca - pokud stačí kondičně, dobře rozehrává, časté chyby v obranné spolupráci, kolísající koncentrace na výkon, Eliška - řada zisků, slušné zakončení, dobrý přehled, ale řada individuálních nedostatků, Hanka - dobrý přehled i nasazení v útoku i obraně, dobré zakončování, neustálý zájem o kolektivní pojetí (navíc hrála s drobným výronem v kotníku), Kika - bojuje, ale její herní výkon stále velmi kolísá, stále si nevěří na levou ruku (driblink i střelba), ale „jednorukost" tě stále limituje, Kája - stálým problémem je vnitřní motivace pro výkon, svoji největší devízu-rychlost téměř nevyužívá. Mája - vynikající nasazení, ale stále velké množství ztrát (22), které sice plynou ze snahy o spolupráci a kolektivní pojetí, ale mnohdy je síla v jednoduchosti. Využívej více svých předností - rychlost a dobrá hra 1:1. Štursi a Terka - pěkné nasazení, přehled v obraně, ale dohromady deset pokusů o zakončení je na dvě utkání skutečně velmi málo. Monika - basketbalově velmi pěkný a nenápadný projev a slušná práce v obraně (box-out je již standardní zbraní) a jednoznačně nejlepší při vyrážení do RP. Anička - dobrá v obranné spolupráci, kvalitní v individuálním bránění i braní na záda, jen ta zbrklost při hře 1:1.

Závěrem: Družstvo si zaslouží pochvalu za pěkný kolektivní výkon. Ze ztrát si zatím moc nedělejme - převážně vycházejí ze snahy o rychlou hru, z nezvládnutí první přihrávky do RP a ze snahy o kolektivní pojetí. Ve všech zde vyjmenovaných činnostech se budeme postupně zlepšovat. Úspěšnost ve střelbě z čáry trestného hodu také postupně vylepšíme - v dorosteneckém věku se dostaneme až k 60% týmové úspěšnosti (dnes slabých 34%). No a pochvala od přítomných diváků i trenéra soupeřek nás musí hřát dvojnásob.

S. Horák