

Nečekaná výhra ml.dorek nad Kroměříží
Hanácké derby ani tentokrát nezklamalo. Vysoká herní kvalita, nasazení, bojovnost na obou stranách, emoce v hledišti i na hřišti. Ikdyž tentokrát už vlastně o nic moc nešlo, bojovalo se do posledního dechu.
20.kolo, 28.2.2010 |
---|
SK UP Olomouc - Slavia Kroměříž 67:49 (16:11, 11:19, 23:10, 17:9) |
Rozhodčí: Herjecká, Sanetříková . Fauly: 20:9 . Trestné hody: 12/6:20/11 . Diváci:30 . |
SK UP Olomouc: Knápková 18(4/2), Fašánková, Tomášková A. 11(3x3), Skrovná 2, Burzová 4, Husičková 15(4/2, 1x3), Cvešperová, Lachnitová 17(4/2, 1x3), Šťásková, Vildová, Tomášková K. |
Slavia Kroměříž: |
Komentář k zápasu
Naprosto nečekaný průběh i konečný stav zápasu, do kterého jako jednoznačný favorit vstupovali hosté. Ti však měli za sebou včerejší cestu do Pardubic, která jim zřejmě odčerpala více sil, než náš domácí zápas s Kyjovem.Děvčata vlétla na soupeřky od začátku podle pokynů náhradní trenérky, velezkušené J.Kohoutové, a její taktika "zcela překvapivě" slavila úspěch. Holky bojovaly, dokázaly soupeřky udržet v pohybu, jejich zónovou obranu bez větších problémů rozebrat a tím znemožňovaly Kroměříži použít jejich velkou zbraň rychlý protiútok. Obrana pozorně pracovala, v útoku Monča H. pochopila, že střílet se dá i z dálky, šoupla tam hned na úvod trojku, pojistila ji dalším košem, k tomu se přidala Lanča byl klid. Velmi dobře zahájila zápas Anička T.
Do druhé části se soupeřky vrhly po hlavě a naopak naše děvčata přestala malinko hrát. Až poločasový rozbor v šatně je přesvědčil, že není potřeba šetřit síly a naopak je nutné ze sebe vydat i to, co v nás není. Druhou čtvrtinou navázaly na svůj včerejší výkon obě Moniky.
Po poločase jsme se vrátili k naší hře, přidali jsme na důrazu, pohybu i agresivitě v obraně a po úvodním koši dovolili soupeřkám skórovat až 7 . minutě z TH. To už za stavu 42:32. Pomalu, ale jistě se začala zastřelovat Anička T. Nejdřív sice trefila jen boční konstrukci desky, ale pak to začalo...
Její tři trojky v rozmezí osmi minut, vynikající výkon Monči K. i H. a celkově kolektivní obětavý výkon dospěl k překvapivému, ale zaslouženému vítězství nad obávaným soupeřem.
Velmi důležité bylo zjištění, že i na zónu umíme hrát, když chceme. A neméně důležité, že vydržíme makat celý zápas, hrát trdě a agresivně, ale v rámci pravidel, ovšem taky jen když chceme. Teď jde o to, abychom chtěli pokud možno pořád!!!