Starší dorostenky porazily OSK na jejich půdě!

Komentář k zápasu

Na pátečním tréninku se hlásilo 16 ke všemu odhodlaných a život položit připravených hráček. Tolik komentář...

V podstatě úvodní věta vyjádřila vše, co lze k dlouho očekávanému a diskutovanému zápasu napsat. Takový počet hráček jsme na tréninku snad ještě neměli a pro trenérku bylo nesmírně těžké vybrat těch 12 vyvolených, i když všem bylo naprosto jasné, že i spoustu z těch, co se na soupisku dostanou, si nemusí zahrát. Ocenění zaslouží i holky, které kvůli zranění nemohly nastoupit, ale přesto přijely i s rodiči fandit (a nemají to do Olomouce jen tak za roh).

K zápasu samotnému: začátek nám jako už tradičně utekl, soupeř dokázal využít toho, že naše hráčky poměrně dobře zná a snažil se eliminovat naši hru za každou cenu. Dvě čtvrtiny se mu to relativně dařilo, my jsme nedokázali využít výškovou převahu, chvílemi jsme zbytečně drželi míč. Soupeřky hrály jednodušeji a účelněji.

Do druhé půle jsme nastoupili ještě s větším odhodláním a navíc jsme se konečně začali aspoň trošku hýbat. Hra pod koši sice nebyla nijak oslnivá, ale aspoň pod vlastním košem jsme začali získávat sem tam nějaký míč a vynikající rozehra a dobrá střelba nám umožnily snížit náskok soupeře. Ve chvíli, kdy jsme se dostali na rozdíl 5ti bodů bylo jen otázkou času, kdy OSK přejedeme. Znalci poměrů let naštěstí minulých vědí, jak končívaly naše zápasy, které se lámaly v poslední čtvrtině...

Poslední čtvrtina byla pravým opakem té úvodní. Na naší straně se jako pravé profesionálky projevily holky z Hradce, které i přesto, že byly "masírované jako maso na sekanou" dokázaly udržet vysoký standart a strhnout naše kmenové hráčky(to se pozná pravý profesionál od toho samojmenovaného). Konečně se zlepšeným pohybem začala prosazovat Lanča a naše dlouhé Anička s Domčou se pomalu, ale jistě prosazovaly pod košem.

Zvláštní kapitola byli dnes rozhodčí, kteří dnes zaslouží ne 1, ale 1s*. Korektní a přesný výkon, jaký se na palubovkách v našich krajích často nevidí.

Pochvala za ZEJMÉNA závěr zápasu ovšem patří všem bez výjímky! Ať už hráčkám na hřišti, tak hráčkám na lavičce, divákům, holkám z našeho Áčka i Béčka, které nám přišly pomoct povzbuzovat, dokonce i hráčkám z dalekých Peček (Jitko dík). Po dnešním zápase už nemusíme vůbec nic. Nemusíme, ale můžeme...