Přátelský zápas dorostenek s DGS Leeuwarden

Komentář k zápasu

Na návštěvu z Holandska jsme se dlouho těšili a pečlivě připravovali. Po posledním zápase v lize dostaly dorostenky volno a mohly se tak věnovat velkému úklidu, shánění dárků a nakupování zásob.

Ve čtvrtek večer jsme se konečně dočkali. Nejprve odpoledne telefonát, že holky už jsou v ČR a v půl desáté večer "přistály" u haly 3 minibusy s hráčkami a doprovodem. Po nezbytném přivítání, sice ne chlebem a solí, ale pořádným českým pivem a kofolou, jsme si holky i jejich trenéry rozebrali mezi sebe a rozjeli se k domovům.

Ráno, po pro mnohé náročné noci, jsme se probudili do silného deště, ale ani to nás neodradilo od plánované návštěvy olomoucké radnice, kde nás uvítala delegace v čele s panem Primátorem. Zde se naši holandší přátelé seznámili jak s historií města, tak s architekturou krásné budovy radnice. Oběd, který nám obstarali na spřáteleném Slovanském Gymnáziu, byl předzvěstí dalších událostí - nakupování v Olympii. Na to se holky těšily asi nejvíc, bez rozdílu národnosti. Moc se jim zpátky do haly nechtělo, ale trenér hostí byl nekompromisní.

Zápas samotný byl od začátku jasnou záležitostí. Děvčata z Holandska jsou přece jen o rok mladší a hrají basketbal kratší dobu. Co však nezvládaly uměním, snažily se dohnat bojovností. V tom vynikala především naše bývalá opora Markéta Janoutová, která ostatně celé setkání zorganizovala, ale která nakonec na svoji bojovnost doplatila zraněním kolene.

Naše holky se rychle ujaly vedení 6:0, pak ale jako tradičně polevily a chystaly se přizpůsobit soupeřkám. Tomu naštěstí zabránil rychlý TO soupeřů, po kterém snížili na 6:4 a naše děvčata se probudila ze sna o posezení u kafíčka. Pak už bylo vše jasnou záležitostí, ikdyž jsme se přece jen neubránili sklouznutí do tréninkového tempa, což u nás znamená jet tak zhruba na 25%. V zápase ale nešlo o výši skore, ale o možnost vyzkoušet a procvičit si naučené varianty hry, dopilovat to co nám moc nejde a ukázat soupeřkám, co se ještě musí naučit.

Rebelky sympaticky bojovaly po celý zápas, ikdyž na nich byla zřetelně vidět únava z dlouhé cesty a celodenního putování po městě. Jejich úsilí ocenili i jindy nekompromisní FANS domácích a sportovně "převlékli dresy". Přesunuli se i s bubnem a trubkami do sektoru pro hosty a celý druhý poločas bouřlivě povzbuzovali hostující hráčky. To se sice pranic nelíbilo jejich "domácím mazlíčkům", ale za chvíli je to tak vybudilo, že celá lavečka domácích strávila druhý poločas na nohou a jako jeden muž fandila svým kolegyním na hřišti. Chvílemi se tak víc než na palubovce bojovalo mezi rodiči fandícími holanďankám a holkami na lavičce, povzbuzujícími své spoluhráčky.

Nakonec se jak na hřišti, tak v hledišti projevily zkušenosti nabyté dlouhými léty tréninku a desítkami těžkých zápasů v nejrůznějších ligách. V hledišti jednoznačně vyhráli rodiče (ikdyž pro dnešek vyměnili dresy), na hřišti zase naše holky. Přesto ještě jednou musíme ocenit snahu soupeřek a především Markétě přejeme rychlé uzdravení z nepříjemného zranění kolene.

Zítra, po návštěvě Bouzova, se utkají Rebelky s našimi staršími žačkami, to už by měl být vyrovnanější souboj, ve kterém obě strany mohou načerpat spoustu poznatků od těch druhých.