Pastviny pondělí

Den druhý - pondělí...

K pondělku toho moc psát nemůžu, protože (přiznám se dobrovolně) jsem musel odjet služebně do německého Frankfurtu, takže jsem vyrážel ve 2h ráno a vrátil se přesně v 21:21h, tedy zrovna, když se naše zlatíčka ukládala ke spánku. Některé jsem už ani nestihl, protože spali jako dřeva...

Co mě mrzí nejvíc byla večeře, protože byla sekaná a samozřejmě na mě nic nezbylo, že prý mi musí stačit pomazánka od snídaně... Na oběd bylo maso s rýží, ale informace o druhu masa se značně rozchází, takže to dál nebudu rozvádět a ráno se zeptám v kuchyni, zda to bylo kuřecí, vepřové, nebo hovězí :-)

Vzhledem k tomu, že v půl desáte už všichni chrněli předpokládám, že program dne byl náročný. Vím jen to, že součástí byla vycházka na hráz, kde se vyskytují dvoumetroví kapři, kteří kulí oči. Večer samozřejmě bylo kino. A abych nezapomněl, dnes nám přibyli spoluobyvatelé - biatlonisté z Jilemnice a Vrchlabí. Podle oblečení vypadají, že budou "asi slušnej oddíl". Oni totiž na rozdíl od nás neví, že na Pastviny se zásadně nosí věci ošoupané, obnošené, případně mírně poškozené, prostě takové, kterých není škoda a přifrčeli ve fungl nových soupravách světových značek typu Nike, Umbro, Adidas, navíc většinou růžové barvy. Ale koneckonců, růžová je dobrá, na ní se totiž dají krásně vrstvit odstíny zelené, šedé, černé a khakibronzdofialova, prostě odstíny lesů, vod a strání. Akorát že nová už pak není nová.

Informace pro úzkostlivé maminky: všichni žijí, zuby si v rámci možností čistíme, sprchu používáme pravidelně a povinně, kolena mají rozbité jen asi 4 děti (tím počtem si nejsem jistý, protože někteří už fakt spali a budit je jsem neměl srdce). Pro dnešek vše. Zítra jdeme na výlet, tam autobusem, zpátky cca 15km svižným krokem, hlady neumřeme, máme s sebou řízky...