Pastviny - středa

Středa, pohoda, jazz... Teda jak pro koho.

Jestli jsem měl včera obavy z toho, jak dnešní den děti zvládnou po dlouhém pochodu, byl jsem hned ráno jednoznačně vyveden z omylu. Mládež sice měla mírné problémy se vstáváním, ale hned po snídani byla jakákoliv únava zapomenuta a všech 44 účastníků bylo připraveno vyrazit na hřiště. Záměrně píšu 44, protože to se týkalo jen dětí. Všech 9 trenérů by nejraděj zalezlo 20m pod zem a dělalo, že nejsou.

Pro jistotu jsme ráno zvolili protahovací cvičení, ale hned poté následovaly tvrdé tréninkové jednotky. Např. 3. družstvo, což jsou děti "nebaskeťáci", si se mnou  dalo tzv. pahorky, což je záběr i za normálních okolností. Navíc mi čest nedovolila neabsolvovat veškerá cvičení s nima, takže po 20min ze mě lilo jako z koně a nenápadně jsem si ulevoval a trošku švindloval. Lanča na tom nebyla o nic líp, její družstvo starších mini je letošním velkým překvapením, naši puberťáci jakoby zapomněli na svůj věk, jsou naprosto vzorní a makají jak Ukrajinci na stavbě. I mrňata zapomněla na to, že doma smutní nešťastné maminky a plně se věnovala míčovým hrám a všeobecným sportovním aktivitám. Náš nový trenér Tom je prostě skvělý, všichni ho milují a plným právem. Fakt je skvělý.

Na oběd bylo výborné filé, trenérky po zkušenostech z minulých let děti nenutily do jejich konzumace násilím, ale i tak spoustu dětí přes počáteční nedůvěru rybu zhltalo bez námitek. Mě by docela zajímalo, čím se živí doma v rodinách, když většina prváků neví, jak chutná rybí filé a my jim musíme vysvětlovat, že to není nic špatného, ať to aspoň zkusí. Většina následně zjistí, že to chutná jako kousky z nejmenovných fastfoodů a že je to docela dobré.

Na večeři byly buchtičky s krémem, tzn. nával u okénka na přídavky. Po večeři se 4.družstvo za odměnu vydalo "K Pejchovi", alias Na hráz na limču. Ostatní měli kino, po návratu následovala druhá večeře v podobě pomazánky z nivy, po níž se je zaprášilo. Ejhle, i zdravá výživa nám najednou chutná. Večerka proběhla malinko později, biatlonisté měli noční závod, tak nemělo smysl hnát děti do postele na 9h, ale všichni zalehli k desáté hodině.

Dnes jsme bohužel zaznamenali i první úraz, Sabču trefili šiškou do oka, ale vše je v pořádku a hned po ošetření u lékaře se dobrovolně (spíš mě násilím přesvědčila, že chce a že v chatce by se nudila) zapojila do tréninku. 

Taky musíme poděkovat našemu "sponzorovi" p.Bělohlávkovi, který nám dovezl plné auto melounů. Velký dík mu patři i za to, že už předtím výrazně přispěl na vybavení lékárničky a věnoval nám plnou tašku krásných odměn pro děti na soutěže! A taky zdravíme Šimu, která se letos nemohla Pastvin zúčastnit, ale aspoň se za námi přijela podívat. A děkujeme a zdravíme i holky z Vojenské nemocnice (jmenovat radši nebudu, ale ony ví :-) ) , které se výrazně podílely na přípravě "týlového" zabezpečení našeho tábora. Letošní vybavení lékárničky je fakt na špičkové úrovni. Takže ještě jednou DĚKUJEME!!!!